top of page
  • Writer's pictureAndrea

Tokyo: 10+1 míst, které navštívit při první návštěvě

🕦 Termín: 27. březen - 4. dubna 2019
☀️ Počasí: převážně jasno, oblačno 8 - 15 °C;
🌸 sakura blooming index: rozkvět, na několika místech již plně rozkvetlé

✈️ Jak jsme se sem dostali a jak jsme cestovali?


Letadlem: V Tokyu se nachází dvě mezinárodní letiště, kam létá mnoho leteckých společností z celého světa. Centrálně položené letiště Haneda a moderní letiště Narita, obě s pohodlným vlakovým spojením s centrem Tokya.


Z letiště do centra: My jsme přiletěli na letiště Haneda odkud jsme na cestu do centra využili speciální linky Keikyu Airport express. Lísky jsme si koupili přímo na pobočce Keikyu na letišti za cenu 410 JPY / 80 Kč a cestovali jsme ze zastávky Haneda Airport na zastávku Shinagawa, která se nacházela nedaleko našeho ubytování.

JR pass: Ihned po příjezdu do Japonska jsme si na letišti Haneda aktivovali tzv. JR Rail Pass, bez kterého si neumím cestování po Japonsku vůbec představit! Jedná se o speciální pas, který vás opravňuje k neomezenému cestování na linkách japonských železnic JR, po dobu 7, 14 nebo 21 dní. Je dostupný pouze pro cizince a zakoupit ho můžete jen mimo Japonsko, nejdříve 3 měsíce před vstupem do země. Po příjezdu do Japonska je pak nutná jeho aktivace na jednom z těchto míst, kde vám poukázku vymění za skutečný pas, který bude platit od jasně stanoveného data.


🚅Cestování po Tokyu: Tokyjskou síť hromadné dopravy zajišťují dvě společnosti japonských železnic (JR – kde můžete cestovat na JR pass a Japan Rail) a dvě společnosti metra (Tokyo Metro a Toei). Hlavními přestupními uzly, kde se protínají všechny linky jsou nádraží Tokyo, Shinagawa, Ueno, Ikebukuro, Shinjuku a Shibuya. Všechny linky jsou barevně odlišeny, a i když to vypadá na první pohled složitě, velmi rychle se zorientujete.


Vzhledem k tomu, že jsme si JR pass zakoupili na 14 dní, ale v Japonsku jsme dohromady strávili 17 dní. Rozhodli jsme se, že první 3 dny budeme po metropoli cestovat Metrem. Lístky na metro zakoupíte v každé stanici v automatech. Buď zvolíte cílovou destinaci a zakoupíte si jednorázový lístek, který cenově odpovídá vzdálenosti (zhruba od 170 – 240 JPY = 35 – 50 Kč) nebo si můžete koupit jednodenní lístek One-Day Open ticket, který Vás opravňuje cestovat neomezeně metrem po dobu 24 hodin (600 JPY = 120 Kč). Jakmile naběhla platnost JP passu, využívali jsme na cesty převážně linky JR, jejíž zastávky se nachází na všech důležitých místech, jak v Tokyu, tak mimo něj.


Jak dlouho jsme tu strávili a kde jsme se ubytovali?


Tokyo se stalo výchozím bodem první části našeho japonského dobrodružství. Ubytovali jsme se tu na 8 dní a podnikli jsme odsud několik výletů (Nikkó, Hora Fuji, Nagano, Kamakura). Na samotné Tokyo jsme si pak vyčlenili 4 dny.


Ubytovali jsme se v obchodní čtvrti Oimachi v hotelu Tokyo Banyan Hotel, který mísil prvky evropského a japonského typu ubytování. Nechyběl tak spánek na klasických futonových matracích, japonský interiér, minimalistická koupelna ani výhled z okna na zeď vedlejší budovy :-). I když ubytování nenabízelo žádný velký luxus, naprosto jsme si to místo zamilovali. Při volbě ubytování určitě myslete na to, aby se nacházelo v blízkosti zastávky JR železnic, nebo blízko jednoho z hlavních dopravních uzlů, abyste tak mohli využít JR passu.



🗼 Co jsme viděli?


Není pochyb, že v 38 milionovém, pulzujícím Tokyu je toho k vidění opravdu mnoho od starobylých chrámů a svatyní z období vlády šógunů po blikající neony hypermoderních staveb. Tokyo je zkrátka město kontrastů, a to ať už co se týče moderních technologií mísících se se starobylou tradicí po neustálý pocit chaosu, neutuchajícího tempa a ruchu, který ale nakonec převládne v neskutečnou nadvládu spořádanosti, čistoty a řádu, který všemu vládne.


Ačkoli jsme se na cestu do Tokia řádně připravili, nastudovali si průvodce, shlédli několik cestopisů, videí, načetli si články, samotné Tokyo nás stejně naprosto dostalo! Není to pouze o bezesporných rozdílech v našich kulturách, ale je to především v maličkostech, které dotváří celkový obraz metropole, která vás bude udivovat a šokovat, kudy budete chodit :-). Jen těžko se dá něco takového popsat, to se musí zkrátka zažít!


Níže přikládám typy na 10 čtvrtí a míst, které jsme během našich 4 dnů stihli navštívit. Tokyo toho ale nabízí mnohem a mnohem víc, o čemž není pochyb! Vždyť Velké Tokyo je vlastně největší město na světě!


1) Asakusa a chrám Senso-ji


Jako první jsme se v Tokyu vydali do srdce starého města, čtvrti Asakusa, kde se nachází nejstarší chrám v Tokyu Senso-ji. Ačkoli se jedná o repliku, celé místo nás uchvátilo starobylou atmosférou dávného Japonska, kterou ještě umocnil západ slunce a večerní tajuplná atmosféra prosvíceného chrámového komplexu. Okolo Senso-ji jsou soustředěna další zajímavá místa, jako je majestátní Kaminarimon neboli Hromová brána v jejímž středu je zavěšený téměř 700 kg vážící obří lampion Chochin, pětipatrová pagoda či doutnající bronzová kadidelnice, jejíž kouř prý podporuje zdraví, a tak je tu vždy shromážděno spoustu lidí, kteří si snaží kouř přivolat svým směrem. Pozor na to, že kadidelnice doutná pouze přes den. My jsme do Asakusy dorazili po 18 hodině a kouř už nedoutnal :-). Nejen kvůli kouři, ale i kvůli proslulé nákupní ulici Nakamise dóri, jsme se sem tak ještě vrátili, abychom zde nakoupili pár suvenýrů a talismanů a vychutnali si atmosféru tohoto nezapomenutelného místa i přes den.



2) Tokyo Skytree


Nedaleko od chrámového komplexu se nachází další tokijská dominanta, tyčící se nad obzorem města podobně jako hora Fuji, a jež je se svými 634 metry nejvyšší věží na světě – Tokyo Skytree. Když jsme po pár minutách chůze od Asakusy stáli pod věží a její vrchol se tyčil nad našimi hlavami na chvíli jsme zaváhali, protože výška se zdála být doslova nepřekonatelná. Nakonec jsme to ale nevzdali a o chvíli později už stáli ve výtahu, který nás za neuvěřitelných 50 vteřin doslova vystřelil do výšky 350 metrů, kde se nachází největší vyhlídková observatoř SKYTREE TEMBO DECK. Tokyo Sky Tree nám naskytlo vzácný pohled na celé město. Řada průvodců i naši kamarádi nám doporučili vychutnat si zářící, neony prosvícené Tokyo v noci a opravdu se jednalo o naprosto nezapomenutelný, dech beroucí zážitek, kdy máte pocit, jako byste celé město sledovali přímo z nebeské výšky. Pokud se však rozhodnete pro návštěvu za dne, máte velkou šanci, že za jasného počasí spatříte v dálce siluetu hory Fuji.



3) Shibuya a Harajuku


Druhý den jsme odstartovali na jedné z nejrušnějších čtvrtí celého Tokya – Shibuya, kde se nachází legendární přechod, nejvytíženější křižovatka na světě – Shibuya Crossing. Žádné jiné místo necharakterizuje moderní Tokyo tak, jako právě tato pulzující křižovatka, protkaná přechody ze všech směrů, kudy denně projde v jeden moment až tisíc lidí. Pokaždé, když jsem přes přechod přecházela, jsem cítila atmosféru Velkého Tokya, nejmodernějšího a největšího města na světě!


Na Shibuye jsme samozřejmě nemohli vynechat sochu věrného psa Hachika, která stojí hned vedle přechodu na malém náměstíčku. Hachiko byl pes plemene Akita inu, který každý den na vlakovém nádraží Shibuya věrně čekal na návrat svého pána z práce. Když jeho pán náhle zemřel na pracovišti, Hačiko se sem vracel každý večer dalších 9 let, doufaje, že se pán konečně vrátí z práce domů. Socha zde byla vystavěna jako symbol věrnosti, oddanosti a vytrvalosti a dnes slouží především jako orientační bod a místo pro setkávání místních i cizinců.


Kousek od Shibuyi doporučuji navštívit místní sushi restauraci Genki sushi. Když přečkáte vždy přítomnou frontu návštěvníků, čeká vás úžasný zážitek japonské verze restaurace sněz co sníš, kde si objednáváte pomocí tabletu a sushi k vám samo během chviličky dorazí na pojízdných talířcích.


Kousek dál od Shibuyi se nachází známá módní čtvrť Harajuku, nabízející jak drahé a luxusní zboží, tak velmi bizarní a nepochopitelné módní kousky. Najdete tu také spoustu secondhandů ale i značkových obchodů nabízejících použité zboží. Právě tady potkáte Japonce, kteří jsou oblečení a nalíčení tak, jako by právě vyskočili ze stránek Manga komiksů.



4) Svatyně Meiji Jingu a park Yoyogi


Jen pár minut od čtvrti Harajuku a Shibuyi se nachází rozsáhlá oáza klidu uprostřed Tokya - Yoyogi park, jehož vstup poznáte podle 12 m vysokých dřevěných bran torii. Bujarý lesopark ukrývá největší šintoistickou svatyni Meiji Jingu, která byla postavena jako pocta císaři Meijimu a jeho císařovně. Jednou z nejzajímavějších atrakcí před vstupem do svatyně je řada několika na sobě naskládaných sudů Saké, které tvoří unikátní expozici a které jsou dekorativní ukázkou vzdávající čest bohům. Před příchodem ke svatyni si můžete vyzkoušet naběračkový rituál, kterým vyjadřujete úctu šintoistické svatyni nezávisle na náboženském vyznání. Přesný postup naběračkového rituálu najdete v letáčcích, které dostanete před vstupem. Relaxační klidnou atmosféru celého místa ještě dotváří sladká vůně rýžových knedlíčků dango, která se line celým parkem a je tak téměř nemožné ochutnávce této japonské speciality odolat.



5) Shinjuku a Golden Gai


Čtvrť Shinjuku je jednou z nejrušnějších a nejrozsáhlejších tokijských čtvrtí. Právě tady se nachází největší počet mrakodrapů, nespočty restaurací, obchodů a nákupních center. I tady ale najdete místo, které se svým charakterem a atmosférou naprosto vymyká hektickému hluku velkoměsta – Golden Gai je bludiště uzoučkých uliček uvnitř kterých se ukrývají miniaturní dřevěné zpravidla dvoupatrové budovy, ukrývající malebné restaurace a bary servírující speciality místní kuchyně. Protože zdejší podniky patří především místním zarytě vlasteneckým majitelům, většina z barů je otevřená pouze pro stálé hosty, některé nepouští cizince a v některých je úplně zakázáno fotografovat. To byl právě i jeden z důvodů proč se nám tu v jedné z restaurací, kde jsme se rozhodli dát si oběd, dostalo velmi chladného přijetí, a tak pokud se rozhodnete ochutnat jednu z místních specialit, vyberte si podnik, který vysloveně vítá cizince (například nápisy v AJ), takových podniků se tu totiž objevuje čím dál tím víc.



6) Akihabara


Další čtvrť, která nám během naší japonské návštěvy způsobila mírný kulturní šok byla elektronikou a neony prošpikovaná čtvrť Akihabara. V průvodcích jsme si přečetli, že právě zde se nachází ráj videoher, elektroniky, mangy, anime a počítačů. Nemohli jsme si pomoct, ale celá čtvrť na nás působila strašně lacině. Více než v nejmodernější elektronické síni slávy jsme si tu ale připadali trochu jako na tržnici s příchutí asijského bazaru :D. Prošli jsme si tu několik obchodních center, které v jednotlivých poschodích nabízeli širokou nabídku od elektroniky, přes oblečení po kosmetiku. Vše působilo tak trochu jako na baterky, a protože nejsme zrovna milovníci videoher, nedokázali jsme docenit tu největší přednost této čtvrti, a tou jsou všelijaké herními automaty a konzole, včetně nejrůznějších stříleček, virtuální reality nebo jiných simulátorů.



7) Park rozkvetlých sakur Ueno


Nedaleko od Akihabari se nachází čtvrť Ueno, která je i hlavním dopravním uzlem v Tokiu. V Uenu najdete rozsáhlý městský park s rybníkem Šinobazu, který je proslulý zejména na jaře, kdy celá oblast ožije záplavou třešňových květů a stává se tak oblíbeným místem oslav hanami – obdivování květů. Během naší návštěvy Uena byla slavnost Hanami právě v plném proudu, což sebou přilákalo bouřlivé davy Japonců radujících se z rozkvetlých květů sakur při piknicích pod korunami stromů. Krom záplavy květů se tu nachází i celoroční velkolepý trh Amejóko, jehož stánky nabízí vše od oblečení po smažené ryby, ale i proslulá zoologická zahrada, jejímž hlavním lákadlem jsou pandy. V severní části parku pak stojí největší japonské muzeum – Tokijské národní muzeum, které nabízí nejvýznamnější kulturní památky a největší sbírku historického umění Japonska.



8) Roppongi a Tokyo Tower


Čtvrť Roppogi je někdy trochu nechvalně proslulá zábavní čtvrť, která ožívá především v noci, kdy se otevírají dveře místních nočních klubů. Právě v noci se doporučuje dbát větší opatrnosti, protože noční ulice Roppongi bývají označovány za místa se zvýšenou mírou rizika. Přes den je však Roppongi naprosto běžnou tepající obchodní čtvrť jejíž dominantou je 330 metrů vysoká Tokijská věž. Design věže je inspirován pařížskou Eiffelovou věží, avšak zbarvenou do oranžové a bílé. Dnes věž slouží především jako přitažlivá součást nočního panoramatu města, její původní účel – televizní věž již nahradila vyšší a v záplavě mrakodrapů i efektivnější Tokyo Sky tree.


9) Ginza a věhlasný trh Tsukiji


Pražská pařížská v modernějším a tisícinásobně větším podání – to je obchodní čtvrť Ginza, s newyorskou 5. avenue soupeřící o prvenství v oblasti nejdražších míst planety. Právě tady se nachází největší množství nejluxusnějších butiků především západních značek, jejichž nazdobené výlohy stojí za shlédnutí. Kromě módních svatyní se právě v této čtvrti nacházel i nejvěhlasnější rybí trh Tsukiji, jehož vnitřní tržiště proslavené brzkými ranními aukcemi mražených tuňáků, bylo bohužel v roce 2018 přesunuto do nové lokality, čtvrti Toyosu. Vnější market trhu Tsukuji, který stále nabízí spoustu stánků a restaurací však zůstává nadále otevřený.


10) Odaiba a Rainbow bridge


Poslední večer naší tokijské návštěvy jsme zamířili do parku Odaiba, nacházející se na velkém umělém ostrově v tokijském zálivu. Právě odsud se Vám naskytne nádherný výhled na ikonický duhově zbarvený most Rainbow bridge, který spojuje Odaibu s centrálním Tokyem. Zážitkem byla už cesta, protože sem vede speciální automatizovaná linka bez řidiče Yurikamome. Na linku se nevztahue JP pass a cena jednorázové vstupenky je 330 JPY / 65 Kč. Vlak projíždí přes Rainbow bridge a nabízí naprosto neskutečné zážitkové výhledy na záliv a město. Doporučuji stoupnout si do přední části vlaku, výhledy tak budou o to úchvatnější! Kromě výhledů najdete v Odaibě i budovu ústředí japonské firmy Fuji TV, obrovský showroom Toyota, nebo sochu svobody, jež je věrnou miniaturní kopií té americké. Stejně jako ta v New Yorku, byla i tokijská darem od Francouzů, aby připomněla japonsko-francouzské vztahy. Mělo se však jednat pouze o dočasnou zápůjčku, která se po roce opět vrátila do Francie. Japonci si však sochu oblíbili natolik, že se v roce 2000 rozhodli postavit repliku, která zde s pozadím duhového mostu tvoří jedno z nejfotografovanějších míst v Tokyu.



+1) Tokyo Dome a Kokugikan


Japonsko je známé především jako země světově proslulých bojových sportů, jako je sumó, karate nebo judo. Národním sportem je v Japonsku první jmenované sumó, které je s dvoutisíciletou tradicí jedním z nejstarších japonských sportů vůbec. Svatostánek a jedna z nejznámějších sportovních hal na světě – Ryōgoku Kokugikan se nachází v Tokyu. Sezóna turnajů probíhá vždy 3x do roka – 15 dní v lednu, květnu a září a vstupenky se dají zakoupit na oficiální stránce japonského sportu. Během naší návštěvy bohužel ani jeden ze zmiňovaných turnajů neprobíhal a tak jsme dali šanci druhému Japonci neméně milovanému sportu – baseballu. Že Vám to nejde příliš dohromady? Nám také ne, ale až do chvíle, kdy jsme vyrazili na první baseballový zápas. Baseballová sezona začíná v březnu a trvá až do konce října a hraje se prakticky v každém větším městě.


My jsme vyrazili do domova nejoblíbenějšího tokijského týmu Yomiuri Giants a spojili jsme tak dva zážitky v jeden. Nejen, že jsme mohli shlédnout zahajovací zápas sezóny mezi odvěkými rivaly Yomiuri Giants (Tokyo) vs. Hanshin Tigers (Osaka), ale zároveň jsme nakoukli do světově známé japonské haly Tokyo Dome. Byl to opravdu jeden z nejsilnějších zážitků. Atmosféra doprovázená neutuchajícím zpěvem a nadšením japonských fanoušků byla prostě neskutečná, a tak i když baseball není zrovna jedním z mých nejoblíbenějších sportů, nechali jsme se tím strhnout a celkově nás to dostalo! Navíc se nám podařil naprosto neskutečný kousek, na který nezapomenu do konce života…


Schylovalo se totiž ke konci zápasu, když nešťastně odpálený míč směřoval přímo do hlediště. 42tisícová hala v tu chvíli tiše sledovala, kam míč dopadne. A světe div se, míč se opravdu víc a víc přibližoval naším směrem, když v tu chvíli se ozvala hlasitá bolavá rána, to když míč dopadl přímo do partnerovy ruky! V první chvíli jsem měla pocit, že se mi to snad zdá, ale v další chvíli už Dominik držel míč nad hlavou a celá hala se rozjásala tleskotem a nadšením, jako by snad právě on odpálil vítězný Homerun. Nevěřila jsem vlastním očím ani v dalších chvílích, kdy se laskaví a radostní Japonci z řad před námi začali otáčet a gratulovat nám, tleskali a podávali nám ruce. Několik z nich si nás i vyfotilo. Paní sedící vedle mě vytáhla čokoládové bonbony a už nám je tiskla do ruky se slovy gratulace, pán sedící vedle Dominika vytáhl z kapsy podivně páchnoucí (údajně léčivou) mastičku a už už natíral Dominikovi ruku, která mu pomalu ale jistě začala po tvrdém dopadu těžkého baseballového míčku červenat a natékat. Vše se odehrálo tak rychle, a tak nečekaně, že dodnes nemohu uvěřit tomu, že se to skutečně podařilo, ale pokaždé když se podívám na baseballový míček, hrdě položený na čestném místě na poličce našeho obývacího pokoje, připomenu si, jak skvělá to byla podívaná!


Japonsko je opravdu úžasná země! Tokyo jsme si naprosto zamilovali a těšíme se, až se sem zase podíváme :-)

2,327 views0 comments

Comments


bottom of page