top of page
  • Writer's pictureAndrea

Riga, víkend v největším městě Pobaltí

🕦 Termín: září 2021
🌦️ Počasí: oblačno, přeháňky, 13 °C

✈️ Jak jsme se sem dostali?


Letadlem do Rigy: Z Prahy na rižské letiště (Starptautiskā lidosta Rīga) létají pravidelné linky lotyšské národní společnosti AirBaltic. Let trvá necelé dvě hodinky a ceny jsou příznivé. AirBaltic je mi navíc stejně jako letiště v Rize moc sympatické, letadla jsou malá, zato pohodlná a prostorná, takže pokud zvolíte let s AirBaltic, pocítíte lotyšskou atmosféru už při vstupu do letadla.


Cesta z letiště: Mezinárodní letiště v Rize (RIX) je opravdu maličké. O to víc tu převládá klid a pohoda, kterou ještě umocňuje všudy přítomná zelená barva, která je znakem jak letecké společnosti, tak celého letiště. Jedinou možností, jak se dopravit z letiště do centra města (kromě auta a taxi) je využít autobus. Z letiště vyráží každých pár minut (o víkendech je interval trochu delší) autobus č. 22. Zastávku Lidosta Rīga najdete přímo před budovou letiště a lístek si můžete koupit v automatu na zastávce (stojí 1,19 EUR/ os). Do centra na zastávku Autoosta, která se nachází přímo u hlavního vlakového nádraží, to trvá necelých 30 minut.


⌚ Jak dlouho jsme tu strávili?


Letěli jsme v pátek odpoledne a odlétali v neděli dopoledne. Takže nám na návštěvu města musel stačit jeden celý den. Vše se dalo krásně stihnout, ale jeden den navíc by určitě neuškodil :-). V Rize si navíc nezapomeňte přeřídit hodinky o hodinu dopředu, protože Riga se nachází v jiném časovém pásmu.


🍣 Kde jsme se ubytovali?


Ubytovali jsme se v hotelu Wellton Centrum Hotel & SPA, který se nacházel přímo v centru blízko zastávky autobusu i vlaku. Dostupnost byla skvělá, hotel fajn, dobrá snídaně a cena také přijatelná (1500 Kč/ noc). Pohodlí hotelu nám „pokazili“ pouze komáři, jejichž nálety jsme museli v noci snášet. :-)


🗼 Co jsme viděli?


Ačkoli je Riga největším a nejlidnatějším městem Pobaltí, její Staré město je opravdu maličké, připomíná trochu město z pohádky, domy mají barevné fasády, na každém rohu se nachází útulná kavárnička nebo restaurace jejíž zahrádka je obehnaná světýlky, vše působí kouzelně a klidně. Na stranu druhou je ale Riga i kosmopolitní město, kde objevíte moderní stavby, od kontroverzní budovy lotyšské národní knihovny přes mrakodrapy, nacházející se na březích řeky Daugavy po televizní vysílač, který je jak z jiného světa.

Riga se navíc nachází nedaleko rižského zálivu, kde řeka Daugava ústí do Baltského moře. Perfektní volbou je tak udělat si výlet do 15 km vzdáleného plážového letoviska Jurmala. A to vše se dá stihnout během jednoho dne!


Trasa na jeden den: dopoledne: Jurmala, Baltské moře → odpoledne: vyhlídka z Rižské akademie věd, procházka kolem řeky, Centrální Market, památky Starého města


🗼 Zajímavosti:


Když jsem si v místním obchůdku se suvenýry vybírala magnetku, zaujalo mne, že kromě tradiční kočky nabízí i magnetku zlatého kohouta. Pátrala jsem proč tomu tak je, než mi to konečně došlo. V historickém centru Rigy stojí 3 kostely - Kostel sv. Jakuba, Kostel sv. Petra a Rižský Dóm. Zajímavostí je, že na věžičkách všech tří nejsou umístěny kříže nýbrž korouhvičky v podobě zlatých kohoutů, legenda praví, že právě kohouti mají za úkol odrážet zlé duchy.

 

Riga, aneb víkend v největším městě Pobaltí



Jurmala a Baltské moře


Jurmala a její 32. kilometrů dlouhá písčitá pláž je dnes považována za takzvané předměstí Rigy. Dříve sloužila jako dovolenková destinace vyšší společnosti ze Sovětského svazu ačkoli ke koupání je vhodná prakticky jen v období od konce června do poloviny srpna. My jsme Jurmalu navštívili na začátku září a chladný severní vítr a rozbouřené ledové moře rozhodně nenasvědčovalo tomu, že ještě před pár týdny tady byla letní sezona v plném proudu.


Do Jurmaly jsme se vydali hned ráno po snídani z hlavního vlakového nádraží Rīga-Pasažieru. Lístky jsme si koupili online na hlavní stránkách vlakového dopravce PV. Vlak z Rigy do Jurmaly (v našem případě na zastávku Majori) odjíždí každou půl hodinku, cesta trvá 32 minut a cena je 1,43 EUR/os.


Před návštěvou Jurmaly jsem tak trochu nevěděla, co od toho místa čekat. Četla jsem spoustu recenzí, a většinou byly tak rozporuplné, že jedině návštěva samotná mohla ukázat pravdu. :-) Jedna část opěvovala atraktivní architekturu Jurmaly, plnou tisíce dřevěných domků a krásných písečných pláží druhá zase psala, že místní pláže mají od ráje na kilometry daleko. Což je možná pravda, protože spíš, než jako v ráji jsem si v Jurmale připadala jako na okraji světa. Ale v dobrém.


Z nádraží Majori jsme se vydali pěší promenádou směrem k pláži. Nevím, zda to bylo koncem sezony, chladným počasím, či tím, že byl víkend, ale všechny okolní restaurace a kavárny se zdály být zavřené. Všude bylo ticho, nikde nikdo, slyšet byl akorát vítr, který šuměl v korunách stromů. Když jsme pak dorazili k burácejícímu moři, pohled to byl opravdu impozantní. Pláž byla úplně prázdná, moře rozbouřené a pás černočerných mraků napovídal, že bouře je už na spadnutí. Jedinými návštěvníky pláže byli v tu chvíli pouze racci, kteří soustavně přelétávali z pláže na moře a zpátky. Co se však stalo největším překvapením, během naší procházky po pláži, byl otevřený plážový bar. A nejen tak ledajaký! Přímo uprostřed písčité pláže stál celý prosklený nádherný bar, který prostě vybízel k tomu, posadit se uvnitř do křesla, zahřát se svařákem a z teploučka sledovat, jak se právě venku rozhostila bouře. Fakt jsem v ten moment měla na chvíli pocit, že jsem na okraji světa. :-)



Centrum města


Po návratu zpátky do Rigy nám docela vyhládlo, a tak jsme přemýšleli, kde si dáme něco menšího k obědu. Když jsme vystoupili zpět na hlavním nádraží, vzpomněla jsem si, že mi kamarádka, která v Rize studovala doporučila místní bistro Lido, které se nachází na několika místech v Rize a nabízí skvělou místní kuchyni za super ceny. Interiér byl navíc strašně příjemný a vůbec jste si nepřipadali jako v bufetu na nádraží.


Posilněni jsme se tak mohli vydat na prohlídku města. Jako první naše kroky směrovali k Rižské akademii věd, která nabízí panoramatickou vyhlídku na celé město z výšky 65 metrů za 6 EUR/os. Hned v úvodu jsme tak měli přehled o městě z ptačí perspektivy, a navíc bez námahy, protože Vás až nahoru dopraví výtah.


Od akademie jsme se vydali směrem k Muzea rižského ghetta a holokaustu, které připomíná bolestné období lotyšských dějin a je údajně nejzajímavějším muzeem v Rize. Bohužel jsme však na místě zjistili, že soboty bývá zavřené. Od muzea je to pak asi 5 minut dál směrem k další industriální dominantě města – Centrálnímu tržišti (Riga Central Market). Nachází se v pěti obřích pavilonech, které jsou pozůstatkem původních hangárů firmy Zeppelin vyrábějící vzducholodě. Každý z nich je věnovaný jiné kategorii od masa a ryb, zeleniny a ovoce, sýrů nebo třeba textilu a drogerii. My jsme neodolali a v místním stánku s oblečením, jsme si zakoupili vlněné ponožky, prý jeden z nejčastějších suvenýrů z Rigy. :-)



Bylo pozdní odpoledne, když jsme vyrazili na procházku Starým městem. List „co navštívit“ byl dlouhý, a tak jsem doufala, že vše stihneme. To jsem ale ještě nevěděla, že samotné centrum je opravdu neskutečně maličké, a všechny místní atrakce se nacházely každá jen pár kroků od sebe.


List začal Kostelem svatého Petra, který je jednou z dominant města. Zajímavostí Rigy je, že na věžičkách všech tří rižských kostelů nejsou umístěny kříže nýbrž korouhvičky v podobě zlatých kohoutů, které mají podle pověry odrážet zlé duchy. Z ochozů věže svatého Petra si můžete rovněž užít panoramatický výhled na město, cena je ale 9 EUR/os, ale údajně hezčí je ta z akademie. Hned za kostelem se nachází socha Brémských muzikantů, kterou Riga dostala darem od Brém jako symbol partnerství obou měst. Jedná se o bronzovou sochu osla, psa, kočky a kohouta a říká se, že pokud každému ze zvířat sáhnete na nos, splní se vám, co si přejete.


Pár kroků odsud stojí jedno z nejfotografovanějších míst v Rize – Dům Černohlavců. Jedná se o repliku původní stavby, která byla srovnaná se zemí sovětskými vojsky. Budova dříve sloužila jako sídlo společnosti pro svobodné obchodníky a cizince v Rize jejímž patronem byl černošský egyptský světec Saint Maurice.


Pomyslným centrem starého města je tzv. Katedrální náměstí (Dome square) kde stojí největší katedrála Pobaltí – Rižský Dóm jejíž základy byly položeny už ve 13. století. Náměstí je obklopeno krásnými secesními domy s barevnými fasádami plné velkých nástěnných maleb.


Kousek od náměstí v malé dlážděné uličce stojí roztomilé domečky, nazývané příznačně „Tři bratři“. Všechny pochází z jiného období 15.– 17. století a jde o nejstarší obytné domy v Rize. Každý je jedinečný svým stylem a unikátní fasádou v trošku jiném stylu.


Dalším klenotem starého města nedaleko od tří bratrů je tzv. Švédská brána, která ve středověku sloužila jako vstupní brána do Rigy obehnané hradební zdí. Jedná se o jednu z nejikoničtějších památek města.


Kousek opodál pak stojí žlutá secesní budova nesoucí název Kočičí dům. Tato budova k sobě pojí i příběh o jistém bohatém lotyšském obchodníkovi, který se toužil stát členem Rižského cechu, ten mu však stále odmítal členství, protože členství bylo vyhrazeno pouze Němcům. Při hledání odplaty přišel s mazaným plánem. Na střechu budovy nechal postavit sochy dvou koček, které umístil tak, aby jejich zadky se zvednutými ocasy směřovaly právě směrem k domu spolku! Po dlouhé soudní tahanici byl nakonec Lotyš přijat jako člen spolku a kočky musel být umístěny naopak. :-)


Pomyslný okraj starého města je pak lemovaný vodním kanálem, podél kterého se táhne neskutečně upravený a malebný zelený parčík plný laviček a květinových záhonků. Jen opodál pak stojí přes 40 metrů vysoký Památník svobody, věnovaný obětem bojů za nezávislost.



Pokud bych to měla shrnout, Riga se mi ohromně líbila, je to strašně sympatické město, které si na nic nehraje. Má úžasnou až pohádkovou atmosféru s nádechem moderního a mladistvého stylu života. Lidé jsou slušní a milí, zároveň se ale nijak nevnucují a jsou spíše uzavření, což mi s mojí introvertní povahou přesně vyhovuje :-) Za mě 10/10!


🍣 Kde jsme se najedli?


Lotyšská kuchyně mi trochu připomíná tu naší, jen nabízí více ryb, brambor a zeleniny. Pokrmy jsou často z masa, jsou dost syté a vydatné. Zpravidla doplněné o mléčné výrobky, zakysanou smetanu nebo sýry. Národním jídlem je pak žitný chléb, jež se podává jako doprovod k polévkám či jiným pokrmům. Dalším pokladem Lotyšů, na který budete narážet na každém rohu je tradiční alkoholický likér s příznačným názvem „Black balsam“ nápoj podobný naší Becherovce, který má prý léčivé účinky. Soudě dle chuti si tím nejsem úplně jistá :-). Na své si v Rize ale přijdou i milovníci kávy, čokolády a piva! Kavárny a Puby najdete na každém rohu a problémem tak může být pouze to, který z nich si vybrat.


Níže přikládám pár tipů na restaurace, které jsme navštívili:


Restaurant 3 – na večeři po pátečním příletu jsme zavítali do Restaurace 3, která nabízí 8 chodové zážitkové menu inspirované přírodou a lotyšskou kuchyní. Restaurant 3 na mě vyskakoval prostě všude, když jsem si do vyhledávače zadala nejlepší restaurace v Rize. Nepopírám, že to byl skutečně zážitek, jídlo bylo naprosto perfektní, obsluha hrozně fajn, ale protože to nebyla zrovna levná záležitost, trošku nás naštvala časová prodleva mezi jednotlivými chody, která někdy byla až přes půl hodiny. Asi u šestého chodu jsme vlastně zjistili, že už jsme z toho všeho čekání přestali mít hlad. Prodlevy jsem samozřejmě doplňovala popíjením, a tak místo abych se cítila nacpaně, cítila jsem se spíš opile :-D. Smutné rovněž bylo, že jsme na sebe postupně i s ostatními hosty začali házet zmatené a znuděné pohledy a když jsme asi po 4 hodinách lehce před půlnocí z restaurace odcházeli, museli jsme se tomu celému fakt smát, protože zážitková kuchyně to teda fakt byla :)


Province – moc příjemná lotyšská restaurace, servírující místní pokrmy, s hezkým interiérem a zahrádkou, kde se díky teplým hořákům pohodlně najíte i když je venku fakt zima. My jsme si dali zelnou polévku se zakysanou smetanou a žitným chlebem a lososa s bramborákem. Vše bylo skvělý!


Lido Bistro – síť bister, která se nachází na několika místech v Rize a nabízí skvělou místní kuchyni za super ceny.



Další místa, která jsem našla v průvodcích, ale která jsme nestihli:

Zviedru Varti (lotyšská restaurace), Annas Dārzs (Annas garden), Skyline bar (vyhlídkový bar), Parunāsim kafe'teeka, MiiT Coffee, Rocket Bean Roastery (lotyšské kavárny), Black Magic (bar kde podávají nejen Black Balsam)


Comments


bottom of page