top of page
  • Writer's pictureAndrea

Expedice Finsko: Polární expres do Laponska. Rovaniemi a Levi

🕦 Termín: prosinec 2021
❄️️ Počasí: zataženo, sněhové přeháňky, -25 až -6 °C

✈️ Jak jsme se sem dostali?

Výchozím bodem pro dosažení hranice polárního kruhu byly Helsinky, odkud jsme vycestovali nočním vlakem, který nás za 12 hodin dopravil přímo do hlavního města finského Laponska, Rovaniemi. Cestování vlakem milujeme, a tak samotná cesta polárním expresem byla pro nás zážitkem číslo jedna.


⌚ Jak dlouho jsme tu strávili?

Z 11ti denní dovolené jsme za polárním kruhem i s cestou strávili dohromady 5 dní. Kdybychom dnes mohli něco na našem výletu změnit, určitě bychom více času věnovali severu a méně městům na jihu. Přeci jen Laponsko je něco, co nás bavilo na cestě nejvíce. Drsný, ale suchý mráz, spousty sněhu, krásná příroda, plápolající ohně v lesích a zamrzlá jezera, to je to, kvůli čemu Finsko chcete zažít. :-)

🗼 Itinerář cesty a co jsme viděli?


Polární expres za laponským Santou Clausem v Rovaniemi

Když jsme plánovali naší zimní dovolenou, věděli jsme, že chceme navštívit některý z evropských severských států a splnit si náš sen o cestě nočním polárním expresem. Tedy jedním z těch vlaků, které večer vyrazí z hlavního města na jihu země a ráno se probudíte za polárním kruhem. Z několika důvodů nakonec padla volba na Finsko, jehož polární expres navíc nemíří nikam jinam než do „oficiálního“ domova Santy Clause jež stojí přímo na hranici polárního kruhu.


Vesnice s příznačným názvem Santa Claus Village se zvlášť v období Vánoc stává cílem turistů z celého světa. Všichni totiž touží spatřit obtloustlého dědu s bílým plnovousem a červeným pláštěm. Právě zde navíc kromě Santy potkáte sobí spřežení, vánoční skřítky, Santovu poštu, ledový hotel, dráhu pro sněžné skútry, nebo husky park.


Noční vlaky vyráží z helsinského hlavního nádraží do centra Rovaniemi každý den. Dvanáctihodinová cesta nabízí několik variant, které jsou různě drahé od standardní místenky po vlastní kupé s palandou, sprchou a záchodem. Tato varianta nás ohromně zajímala, a tak jsme ji zvolili. Jednosměrná cesta stála 1.700 Kč/ os, což je nesrovnatelně levnější než například norsko-švédská varianta polárního expresu. Cestu zajišťuje hlavní finský dopravce VR a vstupenky se dají zakoupit s předstihem zde. Vlak nás neuvěřitelně dostal. Vše bylo perfektně čisté, pohodlné a vlastní záchod a sprcha byla příjemným bonusem. Restaurační vůz působil jako z filmu, a navíc tu měli skvělé jídlo a pití!



Návštěva Santovi vesnice

Ráno v Rovaniemi nás uvítala zima jako v ruském filmu a ještě stále hustá tma jako o půlnoci. Nezbývalo než se přesunout do Santovy vesnice, která je od centra Rovaniemi vzdálená asi 8 km, a kam jezdí přímo od vlakového nádraží přes centrum autobus č. 8 (platí se u řidiče, cena byla 4 EUR/ os). Santova vesnice je něco, co uvidíte jednou a stačí :-). Osobně jsem moc ráda, že jsem zde mohla být a zažít tu atmosféru, ale pocit komerčnosti a kýče je tu cítit na sto honů. Samotný vstup do vesnice je zdarma, ale tady to končí, od té doby platíte za vše, a né málo! Věřím, že pro děti může být návštěva hezký zážitek a dospělí, nechť posoudí sami :-). Osobně se mi nejvíce líbila možnost poslat vánoční pohledy přímo ze Santovy pošty, které dorazí buď ihned nebo přesně na Vánoce. V Santově vesnici jsme strávili půl dne, a bohatě nám to stačilo. Rozhodně nemohu říct, že by mě návštěva Santovi vesnice zklamala, četla jsem hodně recenzí, a přesně něco takového jsem očekávala, takže jsem se v tom utvrdila na vlastní oči. :-)



Noc ve skleněném iglú

Noc ve skleněném iglú bylo něco, co jsem si hrozně přála a ohromně se na to těšila. Santa’s Igloos Arctic Circle se nacházely pár minut pěšky od vesnice a byly součástí celého komplexu. Bohužel celkový pobyt v iglú byl pro mne spíše zklamáním, protože extrémní cena rozhodně neodpovídala kvalitě, kterou bych od takového ubytování očekávala. Výčet nefunkčních věcí by se dal sepsat na půl stránky, ale i tak to byl zážitek, který člověk nezažije každý den. Samotné iglú bylo kouzelné stejně jako okolní zasněžená krajina i když zase se mi potvrdilo staré známé pořekadlo, že není všechno zlato, co se třpytí. :-)



Hlavní město Laponska, Rovaniemi

Druhý den, jsme strávili v Rovaniemi, hlavním městě finského Laponska, jehož ulice jsou navrženy tak, aby připomínaly sobí hlavu s parohy (fotbalový stadion je jeho oko), aby taky ne, když v samotném Laponsku žije víc sobů, než lidí. Rovaniemi leží na polárním kruhu na soutoku dvou řek Kemi a Ounas a jeho hlavním symbolem je lanový most vedoucí na druhý břeh řeky ke kopci Ounasvaara. Ounasvaara je místem, kde se dá aktivně pohybovat. My jsme se sem vydali na pěší okružní zimní stezku „Winter walking trail“ jejíž souběžná délka je asi 6 km a celá je skvěle značená. Podél vycházkové trasy uprostřed smrkového lesa je navíc úchvatná dřevěná vyhlídková věž, ze které je krásný výhled na město a zasněžený les. Vedle rozhledny stojí dřevěná roubenka, ve které se můžete ohřát u plápolajícího ohně.



Horské středisko Levi

Vzhledem k tomu, že Rovaniemi nám nepřišlo jako dostatečná ochutnávka laponského severu, chtěli jsme se vydat ještě dál. Důležitá pro nás byla dobrá dostupnost a výběr zimních aktivit v čele s husky spřežením. Vydali jsme se proto do 2 hodiny vzdáleného střediska Levi (autobus Rovaniemi - Levi, Hissitie). Levi je jedno z nejvyhledávanějších finských lyžařských středisek ve vesničce Sirkka. Nabízí obrovskou spoustu aktivit a nádhernou přírodu. V Levi jsme se ubytovali na dvě noci v hotelu K5 Levi, který nabízel krásný výhled na sjezdovku a vlastní saunu. Hotelový komplex nostalgicky připomínal ubytování z lyžáku ze základky, měl něco pamatující vánoční výzdobu a skvělou bistro restauraci a obecně se nám tu hrozně líbilo a trošku litujeme, že jsme tu nezůstali déle.



Husky spřežení v národním parku

Jízda zasněženou krajinou na saních tažených spřežením psů husky je něco, co k Laponsku prostě patří a my jsme se na to neskutečně těšili. Na internetu najdete spoustu nabídek a je opravdu těžké si vybrat a nešlápnout vedle či nenaletět. Z toho důvodu jsem vybírala podle toho, co nabízela hlavní stránka střediska v Levi. Konkrétně jsme zvolili malou rodinou „firmu“ Maglelin Experience, která pořádá 10 – 20 km jízdu na psích spřeženích v oblasti národního parku Pallas-Yllästunturi. Maglelin Experience je domovem smečky aljašských huskyů a dvou lidí, kteří svou práci milují a věnují se jí již přes 20 let. Jejich program probíhá v malých skupinách za doprovodu zkušeného instruktora na trasách zasněžených bažin a lesů nejstaršího finského národního parku. Po projížďce jsme navíc měli možnost strávit s husky nějaký čas a když už nám byla zima vzali nás do opodál stojícího dřevěného srubu, kde hořel oheň a kde jsme měli možnost si s majiteli popovídat u šálku vyhřátého brusinkového čaje.



Náš polární „bad day“, aneb nevydařená pouť za zábavou a poznáním :-)

Po úspěšné jízdě s husky spřežením jsme se vydali na méně úspěšnou túru do zimního zábavního parku Arctic Arcandia. Na tuto zajímavou atrakci jsem narazila při brouzdání po aktivitách, které má středisko Levi ve svém repertoáru. Zasněžený tajuplný park se spoustou nasvícených chatrčí uprostřed lesa mi úplně učaroval a chtěla jsem ho vyzkoušet. I přesto že se park nacházel asi 8 km od centra Levi, řekli jsme si, že nás to neodradí a do parku se vydáme. Pěšky. To však nebyl dobrý nápad, protože cesta pro pěší skončila zhruba po 5 kilometrech a dál už se muselo po silnici linoucí se mezi korunami stromů do svahu docela prudkého kopce. To nám nepřišlo, jako zrovna dvakrát dobrý nápad, protože byla tma, silnice nebyla nasvícená, a navíc bylo po krajích spoustu sněhu, což pěší silniční turistice zrovna moc nepřispívalo. Takže jednoduše, kdo chce park navštívit, nechť jede autem, či použije lyže :-) Pěšky to zkrátka nepůjde!


Vrátili jsme se tedy zpět v domnění, že si alespoň večer spravíme chuť noční polární výpravou. Dnes je totiž konečně den, kdy mobilní aplikace hlásí jasnou noční oblohu a docela vysoký stupeň aurorální aktivity. To by však toho dne nesměla na Levi padnout mlha tak hustá a silná, že jsme sotva viděli na špičky zasněžených stromů. I tak jsme to nevzdali a kolem 9 hodiny večer jsme vyrazili v naději, že mlha by snad za městem mohla být mírnější. Podle průvodce jsme se vydali do hustého lesa směrem za jezero Immeljärvi, kde jsou výhledy na polární záři údajně nejkrásnější. A ouha, mlha se samozřejmě ne a ne rozpouštět a navíc, co si budeme povídat, ono nořit se dál a dál do tmy hustého lesa, kde neslyšíte nic, jen tu a tam zapraskat nějakou tu větvičku. No řekněme si, chce to mít trošku pro strach uděláno. A tak jsme po pár kilometrech, právě v těch chvílích, kdy se probudila aplikace a začala hlásit „aurora na obzoru, aurora na obzoru!“ a my neviděli nic než hustou bílou mlhu, naší polární výpravu ukončili se závěrem, že příště si na honbu za aurorou jednoduše půjčíme auto :-)!



Vyhlídková jízla lanovkou Gondoli a tajná Santova chata

Rozhodli jsme se, že poslední půl den strávený v Levi věnujeme návštěvě vyhlídkové kabiny v rámci lyžařského střediska. Na internetu jsem našla vyhlídkovou trasu, nabízející dvě možnosti Express Cabin lift, která vyráží z tzv. Zero pointu zhruba do poloviny kopce a na ní nepřímo navazující kabina Gondola 2000, která vás vyveze až na vrchol. Při koupi jednorázové jízdenky jsme bohužel zjistili, že půl den nám na cestu k vrcholu stačit nebude, protože lanovky na sebe nenavazují a ke Gondole se musí dojít (nebo dojet skibusem) a tak jsme vyrazili pouze Expresní kabinou k horní stanici předního svahu. Tady jsme navštívili krásnou horskou restauraci Horizont, pokochali se sněhobílou krajinou, kterou krásně podkreslovaly barvy na horizontu vykukujícího slunce a dolů se vydali vycházkovou trasou mezi korunami stromů.



Kdo bude mít více času, může ho věnovat pátrání po tajemné Santově chatě (Santa´s secret cabin), která je ukrytá na svahu kopce pod kabinou Gondola 2000. Je to údajně místo, kde Santa, ještě jako malý chlapec Nicholas, strávil svoje dětství.

https://www.levi.fi/en/activities/in-the-nature/photo-shooting.html


🍣 Kde jsme se najedli?


Rovaniemi: Roka Kitchen & Wine Bar – úžasná moderní restaurace se skvělým menu, kde mají obrovský výběr předkrmů, hlavních chodů a dezertů, které můžete libovolně kombinovat. V týdnu tu bylo úplně prázdno, ale o víkendu se neobjedete bez rezervace.


Levi: Panimo Pub – hezká laponská restaurace zvenku působivě nasvícená světýlky a vánoční výzdobou. Dali jsme si tu tradiční lososovou polévku, ale mají široký výběr laponských specialit i ve formě menších ochutnávkových tapas.


Restaurace Horizont – miluji horské restaurace, a tahle byla teda naprosto boží! Krásný horský interiér, hořící krb, impozantní výhledy a super jídlo. Sem rozhodně stojí za to vážit cestu :-)!



487 views0 comments

Comments


bottom of page